neděle 30. března 2014

Review: Vzkaz v láhvi - Nicolas Spark

Název: Message in a bottle 
Autor: Nicholas Sparks
Nakladatelství: Baronet
Počet stran: 295
Žánr: román


Anotace:

Záhadný neznámý vhodí do moře láhev s dopisem a mořské proudy ji odnesou až k pobřeží mysu Cod. Tam vstoupído života osamělé Theresy, rozvedené matky dvanáctiletého syna. Obsah milostného dopisu ji chytí za srdce a přiměje ji pustit se do pátrání po jeho autorovi. Láhev se vzkazem tak navždy změní životy dvou lidí, kteří by se jinak nikdy nepotkali.

A je tady další recenze! A tentokráte na jeden z  románů Nicholase Sparkse....Že jste o něm nikdy nic neslyšeli? Tak to se teda divím, protože Zápisník jedné lásky zná téměř každý...

Ale i kdybyste o něm opravdu nikdy neslyšeli, tak toho o jeho románech budete po několika následujících měsících vědět dost. Rozhodla jsem se totiž, že se pokusím do konce léta přečíst všechny jeho romány. Tak snad to zvládnu, držte mi palečky.. :-)

Nejprve něco o autorovi. Normálně sice o autorovi nic nepíšeme, protože si to  každý  může najít po několika kliknutích na internetu. Ale když už tady chci dát recenze na všechny jeho knihy, které vyšly v českém jazyce, myslím, že to za tu zmínku stojí...

Nicholas Sparks je slavný spisovatel, který je známý také tím, že se téměř každá jeho kniha dočkala filmového zpracování. Do roku 2013 už u nás vyšlo 8 filmů podle jeho knižní předlohy a zatím jeho poslední kniha - The best of me vyjde co nevidět. Filmového zpracování bychom se údajně měli dočkat už 17. 10. 2014 :-) 

Nicholas Sparks se narodil ve městě Omaha  v USA. V dětství se často stěhoval, proto navštěvoval mnoho různých škol. Vynikal především v atletice. Dokonce vytvořil dosud platný rekord školy ve štafetě... :-) Ve 23 letech se poprvé potkal se svou budoucí ženou Cathy Cole v New Hamspire. Zpočátku spolu  žili v Sacramentu v Kalifornii, ale později se  přestěhovali do New Bernu, kde dodnes žijí se svými pěti dětmi...

A co říkám na obálky?


Když se tady na ně tak dívám, tak si říkám, že  vůbec nevím, kteroá se mi líbí nejvíce. Myslím si totiž, že každá obálka má něco do sebe.   Ale kdybych se ale měla opravdu rozhodnout, tak bych asi řekla, že se mi nejvíce líbí obálka slovenská. Sice není nikterak originální, na druhou stranu ale přesně vystihuje obsah knihy. A je samozřejmě strašně nádherná.


Další obálka, která se mi opravdu strašně moc líbí, je úplně původní obálka. ( Ta úplně poslední).
Sice je docela obyčejná, ale myslím si, že mnoha lidem ( včetně mě) by se po zhlédnutí této obálky  nejraději hned sbalilo a jelo někam k moři.  :-) Já moře miluji a do vln bych se mohla dívat snad věčně a nikdy by mě to neomrzelo... :-)
 Ostatní obálky jsou také nádherné ( hlavně ty dole), ale tyto dvě se mi prostě líbí nejvíce.

A o čem že vlastně kniha je?  Kniha je  o hlavně o jednom neuvěřitelném muži s obrovským srdcem. Tento muž  už přes deset let truchlí po své zesnulé manželce. Tuto ženu, Catrine, totiž miloval nade vše na světě a stále nemůže přenést přes srdce, že už ji nikdy v životě neuvidí. A protože chtěla jeho žena vždy navštívit Evropu a nikdy se jí to nepodařilo, posílá jí tam po moři dopisy ( pomocí Golfského proudu), které jsou plny jeho obrovského citu a lásky .

Když jeden z jeho dopisů najde jednoho dne Theresa, je jím naprosto dojatá. A hned uvažuje o tom, jaké by to asi bylo mít takového milujícího muže doma. Ještě téhož dne tento dopis ukáže své přítelkyni -redaktorce, které  je naprosto jasné, že musí tento dopis vydat v jejích novinách The Boston Times a onoho záhadného muže najít. Co se stane pak vám asi dojde...


Na jednu stranu je román, který není nijak zvláštní, originální nebo tak něco. A spousta věcí se mi na něm nelíbí, ale na stranu druhou je to román, který dokáže člověka chytit za srdce. 


Musím říct, že doba, kdy jsem milovala romány, a kdy jsem je četla jako na běžícím pásu je už dávno za mnou. Už nejsem taková ta naivní patnáctiletá dívka, která je stále čte, a myslí si, že se jí přesně tohle jednou stane, že na ni někde čeká její vysněný princ, který ji jednoho dne najde a s kterým pak bude žít šťastně až do smrti. Ne, já už jsem dávno ztratila iluze a věřím, že svět není tak růžový jak se někdy může zdát. Přesto má ale tento román něco, čím mě naprosto zaujal a dojal


 Abych řekla pravdu, vůbec nevím co to je, ale naprosto mě vtrhl do svého příběhu a já jsem musela číst, číst a číst. A přestože jsem knihu přečetla najednou, musím říct, že ne vždy všechno bylo tak, jak bych si to já představovala. Byla tam spousta věcí, která mě zklamala,ale i přesto se mi kniha moc líbí. Chyby autorovi vůbec nevyčítám. Přece jen, byla to jeho teprve druhá publikovaná kniha a chybami se přece člověk učí. 


Tak zaprvé, už od začátku bylo naprosto jasné, jakým směrem se bude román vyvíjet. To by mi ani tak nevadilo, ale vadila mi hlavně ta zápletka. Protože ta zápletka byla tak jasná a předvídatelná, že by jí snad odhadl úplně každý. 

Je ale možné, že to bylo autorovým záměrem. Možná chtěl, aby jsmě si mysleli, že celou dobu víme, jakým směrem se bude román ubírat, a pak nás najednou překvapí něčím co by nikoho ( nebo aspoň mě opravdu nenapadlo)...

Pokud čtete romány od Sparkse, určitě už víte, že Sparksovy konce jsou jiné. Nejsou to takové ty přeslazené sladké konce, na které jsou čtenářky románů zvyklé. Ne, tyto konce jsou spíše takové hořko- sladké...

Přestože jsem dost citlivá, jen málokterá kniha mě dokáže rozplakat. Této knize se to ale povedlo. Proto vám všem, kteří máte v plánu tuto knihu číst, doporučuji ať máte při čtení někde v dosahu papírové kapesníčky. Pravděpodobně je budete potřebovat. 


Na závěr bych chtěla říct, že tato kniha rozhodně není pro každého. Mnoho lidí, kteří tuto knihu četli, ji jen zkritizovali za její předvídatelnost a její ,, divný´´ konec a hotovo. Proto ji nemůžu a ani nechci doporučit vám všem. Přesto bych ale nechtěla, aby se na tuto knihu úplně zapomnělo. Dalo by se totiž říct, že je tato kniha ze všech Sparksových románů nejméně oblíbená. Což je podle mě teda velká škoda. 


Nečetla jsem od něj všechny knihy, proto na to zatím nemůžu mít žádný názor, ale nemyslím si, že je to špatná kniha a proto ji doporučuji jen těm, které něčím zaujala a kteří jsou dostatečně vnímaví a citliví. A samozřejmě tento film doporučuji také těm, kteří zažili v lásce taky takové zklamání jako Garett a  Theresa. Věřte, že ač se to možná teď nezdá, nic není ztraceno a určitě ještě najdete někoho, koho budete milovat možná ještě víc než toho, pro kterého se teď trápíte..

Jak už jsem psala, tento román je také zfilmovaný. Musím říct, že mě teda nijak zvlášť nezaujal i přesto, že zde hraje všemi opěvovaný Kevin Costner. Já nevím, možná jsem byla moc zaujatá, ale film se mi teda moc nelíbil. Přesto si ale pamatuji, že když jsem film viděla poprvé ( tak před pěti lety ), byla jsem z něj naprosto unešená. Proto bude asi nejlepší, když si na film uděláte názor sami... :-) A pokud jste ho třeba už viděli, klidně se můžete o vašem názoru vyjádřit pod článkem v komentářích... :-)


Ukázka z knihy:

Má drahá Catherine, kde jsi? A proč, ptám se, zatímco sedím sám v potemnělém době, jsme byli násilím odloučeni? Neznám odpověď na tyto otázky, ať se snažím porozumět jim sebevíc. Důvod je zřejmý, ale má mysl ho odmítá po celou dobu, co bdím, mě trýzní úzkost. Bez tebe jsem ztracený. Jsem bez duše, tulák bez domova,osamělý pták, který táhne odnikud nikam. To všechno jsem, a přitom nejsem vůbec nic. Takový, miláčku, je můj život bez Tebe...


Hodnocení: 83%








1 komentář:

  1. Tuhle knížku jsem četla jako starší vydání před pár lety, a pokud si správně vzpomínám, udělala na mě dojem :)

    OdpovědětVymazat