Review: Než jsem tě poznala - Jojo Moyes

Název: Me before you
Autor: Jojo Moyes
Nakladatelství: Ikar
Počet stran: 407
Žánr: román

Anotace

Louisa Clarková je obyčejná dívka žijící mimořádně obyčejným životem. Má ráda svou práci v bistru, svého dlouholetého přítele a svět, který končí s hranicemi malého rodného městečka. Svůj život by za nic nevyměnila. Když však bistro zavřou, Louise měnit musí. Svět Willa Traynora naopak žádné hranice nemá. Je to svět adrenalinu, velkých obchodů i peněz, svět možností bez omezení. Will svůj život miluje. Když ho však nehoda upoutá na kolečkové křeslo, ví, že už ho nebude moci žít jako doposud. 
Jen těžko si lze představit více nesourodou dvojici než náladového a depresivního Willa a jeho novou optimistickou a upovídanou ošetřovatelku Louise… 
Romantický příběh o dvou lidech, kteří nemají nic společného, dokud jim láska k nohám nepoloží celý svět. S ním však i otázku, jak vysokou cenu je člověk ochoten zaplatit za štěstí toho, koho miluje. 


Něco málo k ději..
Hlavní hrdinkou příběhu je Louisa, která žije v podstatě nudný stereotypní život. Má dlouholetého přítele, bydlí v domě s rodiči a má práci v jedné zastrčené kavárně v malém městečku. Jednoho dne

ale o tuto práci přijde a mladá Lou si najednou neví rady se životem. Jako jednu z nabídek ji na Úřadě práce dají návrh, aby se stala pečovatelkou o muže na vozíčku. Ač nejistě, Lousia postiženého muže navštíví. Will je pohledný a v nejlepších letech. Bohužel se stal obětí jedné z dopravních nehod a je až do konce svého života upoután na vozíček s omezenou pohyblivostí rukou. Zpočátku tak mezi Willem a Louisou hoří válka. Will je na svou novou ošetřovatelku zlý a neurvalý a Lou jej za to nenávidí. Postupem času však mezi nimi vzniká silné pouto, které dokáže na chvíli změkčit Willovu nechuť ke svému životu. Optimistická Lousia se snaží depresivnímu Willovi ukázat, že život může být plný krásných momentů, i když nám osud k tomu nedopřál zrovna nejlepší podmínky.

Postavy
Já osobně jsem si oblíbila většinu postav, dokonce i ty spíše nesympatické, protože příběh jaksi okořenili a do téhle knížky prostě patří. Samozřejmě nejvíce mi přirostl k srdci Will. Zamilovala jsem si ho už od první kapitoly, i přes jeho nenávistné chování. Chápu to, že ztratil vůli k životu a popravdě jsem dost obdivovala jeho vnitřní sílu se s tím vším poprat. Naopak Louisu považuju za takové sluníčko, které tenhle trošku smutný příběh úžasně oživilo a naplnilo nadějí. Originální postava, která v sobě má obrovské množství energie a já ji po celou dobu čtení držela palečky, ať dokáže touhle energií nakazit i Willa.

Závěr
O této knize jsem samozřejmě věděla už dlouho, ale její čtení jsem pořád odkládala. Přeci jen jsem

čekala další klišoidní román s předvídatelným koncem. Ale Než jsem tě poznala mi vytřela zrak. Tahle kniha mi vykouzlila úsměv na tváři a rozervala srdce a zanechala ve mně tisíce emocí. Taková mrška to je.
Už po prvních stránkách jsem se naprosto ponořila do příběhu. Kapitoly se četly skoro samy a mě nutily veškeré nebeské síly, abych knížku ani na moment neodložila. Přestože může příběh občas působit depresivně, objevují se v knize vtipné momenty a kapitoly nasáklé smutkem jsou báječně osvěženy ironickým humorem hlavních postav. Emoce z knihy přímo srší, zachycuje dokonale pocity a psychické rozpoložení postav a já díky tomu mohla prožívat příběh společně s nimi.
Pro mě je Než jsem tě poznala úžasným překvapením. Je to nádherný příběh o tom, že láska může vzniknout i z nenávisti a dokáže opravdu mnohé překonat. Já sama si z toho odnesla myšlenku, abychom životem zbytečně neplýtvali, ale snažili se každou jeho vteřinu využít nejlíp jak můžem.
Tenhle román možná je trochu klišé. Ale je to klišé, které vás uhrane. Zlomí vám srdce a vy už pak nebudete nikdy smýšlet jako předtím.


Moje dojmy a pocity po dočtení

Ukázka z knihy: Paní Traynorová pohlédla na mé odění, jako by si ho teprve teď všimla. Měla jsem takovou tu hrozně chlupatou vestu, o které táta říká, že  v ní vypadám jako pštros emu. Pokusila jsem se usmát. Přišlo mi to docela náročné. ,,Samozřejmě doufám, že spolu vy dva...dokážete vyjít. Bylo by to hezké, kdyby vás dokázal brát jako přítelkyni spíše než placenou sílu." ,,Jasně. A co...teda...co rád dělá?" ,,Dívá se na filmy. Někdy poslouchá rádio nebo hudbu. Má takové to digitální zařízení. Když mu ho dáte k ruce, zvládne ho obyčejné ovládat sám. Dokáže trochu hýbat prsty, i když je pro něj těžké věci uchopit."

Hodnocení: 90%